Buržoazní pendlovky

Na lavičce parkové,

pod stromem javorem,

sedí s šiškou přes šišku,

staré empirové pendlovky.

Velká ručička hladí jemný,

decentně navoskovaný knír,

malá ručička obrací zažloutlé stránky,

denního tisku starého,

dávno zapomenutého.

Mají hlad,

asi dají si toasty,

hledí ciferníkem do nebes,

nad občany řadovými ohrnují nosem.

„Dobrý den,“ zdraví mladá žena,

smutně hledí vpřed,

„prosím vás,“ ptá se klidně,

„řekl byste mi, kolik hodin jest?“

Stařičké hodiny,

nafouknou skříň,

bavit se s lůzou,

může být zločin,

tedy spíš etický prohřešek,

v rodině posvátný,

my přeci jsme,

ty blbá náno,

buržoazní pendlovky. 

(Ozzro) 

jeden na druhou

Konkrétní hříšná  představa 
vlévá se do abstraktního myšlení
polonahá postava
a za ní další, a další- a pak už nikdo není.


vlahé polibky něžných per
pokrývají  malá pohoří
rozdmýchají vášeň vilných  her
čistou touhou-  těla zahoří!


ústa naplní sladký med,
přetéká jako naše zvláštní láska,
na druhé tělo chladný led
a muž- přes oko černá páska.


horkou kůži prsty hladí,
užívá si její jemnosti
používá  i  svůj  jazyk hadí
k milenčině radosti


něžná dívka  mluví s bohy,
omdlévá již samou slastí
necítí své mladé nohy
když stávají se něžnou pastí


(Dubious cat)

Nový úchylný tvor do naší sbírky - Ozzro

Surrealismus- směr, který ovládl svět skrze kouzelné vousy  Salvadora Dalího,  za přispění manifestu André Bretona a  desítek dalších. Surrealismus- zvrhlé umění. Surrealismus- kde je mu konec?
Naštěstí má nový začátek- dámy a pánové,v krajině zasněžené perníkem se vylíhl  tajemný motýl Ozzro (více o něm najdete v sekci Boss-orky), spasitel surrealismu!
Jen on a pár dalších vyvolených může vdechnout život umírajícímu směru skrze své podvědomí a jeho výkřiky!


Světe  připrav se na přílet motýla, na příchod nové generace mladých surrealistů vydávajících svůj manifest na obnovu surrealismu!
Připrav se na mladé umělce v budoucnu se scházející u nadreálných debat nad  vychlazeným chlebem národa našeho!




                                                            Na sametových křídlech
                                                            -ožívá nadrealita
                                                            v otrávených jídlech-
                                                            umělecká brutalita!


                                                           Nechte přiletět motýla!
                                                           nechte jej zpívat kouzelné písně!
                                                            Ať provází vás pochybná síla!
                                                            Bez pocitů tísně!
                                            
                                                            Kočičí oči jej zahlédly-
                                                            uslyšely křídel třpyt
                                                            až do budoucnosti dohlédly!
                                                            Sluneční noci svit.


                                                           Zavolejte gotika!
                                                           Ať zapíská na svou píšťalu!
                                                           Ať jeho píseň vás  roztýká-
                                                           něžně a pomalu!

                                                                 (Dubious  cat)